Jdi na obsah Jdi na menu
 



Jednotka "International Standards Organization" vyjadřující citlivost filmu nebo elektronicky řízenou citlivost obrazového snímače na světlo.

Kromě clony a expozičního času jde o další způsob, jak ovlivnit expozici - a to změněním citlivosti chipu (nebo filmu). Čím vyšší citlivost, tím menší množství světla stačí ke správné expozici. Citlivost se udává v jednotkách ISO a sousední hodnota na stupnici ISO mění citlivost vždy dvakrát. Typická stupnice ISO je:
50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400 atd...

Pokud zvýšíme ISO citlivost například dvojnásobně (z ISO 200 na ISO 400), ke stejné expozici stačí poloviční množství světla. Můžeme tedy zkrátit expoziční čas na polovinu nebo zvýšit clonové číslo o jedno vyšší. Velkou výhodou digitálních fotoaparátů je fakt, že je možné snadno nastavovat ISO, klidně i pro každý snímek jinak, kdežto v klasické fotografii je nutné vyměnit film.

Vyšší citlivost, například ISO 800, 1600 atd., umožňuje sice snímání za zhoršených světelných podmínek, ale je provázena nárůstem obrazového šumu u digitálního obrazu (případně zrna u filmu).

V oblasti Pacifiku je standard ISO nazýván ASA (American Standards Association).